Převýšení: 193 m
Kratší trasa je nenáročná, vhodná i pro rodiny s dětmi.
Delší trasa vyžaduje větší výdrž a fyzickou kondici.

Podívejte se na video:

Výškový profil Brožura Legenda
Výškový profil Brožura Legenda

Zaniklé vesnice
Na území České republiky existuje několik set zaniklých vesnic. Do některých se život vrátil, ale jiné byly opuštěny navždy. Proč dochází k zániku vesnic?

Příklad první - černá smrt
Populace roste a lidé jsou nuceni obsazovat stále méně úrodné půdy někde v horském podhůří nebo v chladném kraji s chudšími půdami podobném Českomoravské vysočině. Pak přijde mor, vesnice se vylidňují a obyvatelé se vrací na lepší půdy v nížinách a podél vodních toků.

Příklad druhý - válka
války minulosti byly vedeny a to zejména za třicetileté války nemilosrdným způsobem. Vesnice byla vypálena, dobytek odehnán, ovocné stromy byly vytínány a studně zasypávány. V některých krajích zahynula víc jak polovina populace. Menší vesnice zmizely beze stopy, z větších vesnic někdy zůstal stát opuštěný kostel a kolem něj starý hřbitov.

Příklad třetí - konec podhradí
větší hrady mívaly své poměrně rozsáhlé podhradí, kde žili hradní služebníci, žoldnéři a dodavatelé potravin. Během 16. století či ještě o něco později zaniká většina hradů a s nimi i vesnice, které se mezitím mohly rozrůst až do podoby malého městečka. Podhradí se však většinou přesune od nefunkčního hradu na kopcovitém místě o kousek dál k polím a pramenům.

Příklad čtvrtý - vyčerpání surovin
české země byly vždy bohaté na nerostné suroviny jako bylo železo a barevné kovy. Kolem dolů vyrůstaly hornické osady, které po vyčerpání ložiska zanikly nebo se změnily na rozptýlené samoty. Horníci totiž měli většinou dva zdroje živobytí, kromě těžby a zpracování rud to byla chudá políčka, pastviny a les. Horníci většinou odcházeli na nová ložiska, ale někteří z nich si na místě zvykli. Výsledkem byla proměna rušné osady na pár rozptýlených chalup. Podobně se i sklárny stěhovaly za lesem, protože bývalo jednodušší vozit sklářskou surovinu ke zdroji energie, než naopak.

Příklad pátý - chybný developerský projekt
Někdy vrchnost založila osadu na špatném místě, kde nebylo dost vody nebo jarní mrazy ničily část úrody. Osady nějakou dobu živořily, nedávaly žádný užitek a tak byly jejich obyvatelé přesídleni do prosperujících vsí. Některé vesnice zanikaly při stavbě rybníků, jiné zejména v moderní době ustupovaly přehradám a vojenským prostorům. Další vesnice byly opuštěny při poválečných přesunech obyvatelstva. Každá vesnice má svůj individuální příběh. Pro archeology je důležité, že když vědí, že vesnice zanikla dejme tomu v půlce 15. století, tak veškeré nálezy jsou pochopitelně starší a díky tomu umí rekonstruovat prostý život té doby. Historii města lze většinou odvodit z písemných materiálů, ale historii obce převážně jen z archeologických pramenů. Důležitým motivem výzkumu je i to, že o životě nobilit toho víme hodně, ale o běžných lidech, způsobech místní obživy a lokálních energetických a ekonomických modelech přeci jen velmi málo.

Politické důvody zániku vesnic po roce 1945
Vyhnání Čechů ze Sudet se uskutečnilo v roce 1938 po přijetí Mnichovské dohody, jejímž hlavním bodem bylo odstoupení pohraničí Československé republiky, v hranicích, jež stanovila Německá Říše. Vyhnáno bylo 150-250 tisíc Čechů, českých Židů a německých antifašistů a nucený odsun pokračoval i několik let poté. Na konci druhé světové války pak naopak probíhala masivní deportace německého obyvatelstva z území bývalých Sudet (1945 – 1946). Mnohé opuštěné obce v pohraničí bylyv rámci programu Budování pohraničí znovu osídleny českým obyvatelstvem, ale ty, které se ocitly za hranicí Železné opony (1948) byly odsouzeny k trvalému zániku. Budovy byly vyrabovány a rozebrány na materiál.Co pak nezničil člověk, dokonal čas. Hraniční pásmo bylo široké 4-10km a od roku 1952 do roku 1989 bylo úplně nepropustné. Vzniklo tak izolované území, kde se zakonzervovaly rozvaliny vesnic a příroda se tam mohla nerušeně vyvíjet (vznik Zeleného pásu se vzácnými biotopy).
V letech 1945 – 1960 zmizelo 130 vesnic, 3000 osad a samot, 50 000 neosídlených objektů z pohraničí
Souřadnice GPS ke stažení
Doporučení kola
treková kola
Vhodnost trasy
kratší: rodiny s dětmi
delší: vytrvalostní cyklisti

Projekt podpořili: