Montserrat Již od 12. století se v osadě Cizkrajov uctívala P. Marie Montserratská. Kapli na zalesněném kopci (562 m.n.m) ji v r. 1651 dal postavit rytíř Bartoloměj Tannzoll- Zilla. Když byl raněn v 30ti-leté válce, přislíbil za svoje uzdravení vykonat pouť do španělského Montserratu. Tam, před sochou Matky Boží se rozhodl postavit doma kapli, do které umístní sochu zvanou La Morena – Černá (Nuestra Senora de Montserrate). Kaple byla později rozšířena na velký poutní kostel (v letech 1712-1717). Ten byl v roce 1785 rozebrán na materiál. Věřící si ho vlastníma rukama znovu postavili v letech 1858-65 s exteriérem v novorománském stylu. Hlavní oltář zdobí původní polychromovaná socha P. Marie Montserratské.

Mutenská obora Přírodní rezervace Mutenská obora má rozlohu 44 ha a leží na stráních a vrcholu kopce Dubová (538 m) nad tokem Moravské Dyje. Oploceno je celkem 20 ha. Lesní porost slouží jako genová základna lípy a jasanu a vyznačuje se bohatou flórou. Najdete zde zbytky původního lipového lesa typického pro teplé polohy Českomoravské vrchoviny. Celý komplex porostů má nezastupitelný význam pro zachování dalších skupin organismů vázaných na tyto porosty (ptáci, hmyz, houby, aj.). Nutno podotknout že toto místo je rájem houbařů.

Splav na Moravské Dyji

Obranné pevnosti – bunkry Na obranu země před nacistickým Německem byl v letech 1936 až 1938 vybudován mohutný pevnostní obranný val kolem celého tehdejšího Československa. Součástí tohoto valu byla i linie v okolí Slavonic. Do dnešních dní je možné v lesích a na lukách vidět objekty obranné pevnostní linie. Jedná se o betonové bunkry- lehké opevnění zvané řopíky

Hoher Punkt

Zaniklá železnice Ze Slavonic do rakouského Waidhofen an der Thaya byla v roce 1903 vybudována železnice, která propojila stanice tehdejších Rakouských státních drah Cejle-Kostelec a Schwarzenau. Po vzniku Československé republiky byl ve Slavonicích zřízen hraniční železniční přechod. Na konci druhé světové války ztratila však tato železnice význam z hlediska mezistátního spojení, neboť doprava na trati ze Slavonic do Waldkirchen byla jenom sporadická. Proto byl již v květnu 1948 zrušen hraniční železniční přechod Slavonice – Fratres. Trať však byla až do roku 1956 na české straně udržována, pouze v úseku hraniční čáry byla trať přerušena odstraněním jednoho kolejového pole (cca 10m). Po roce 1989, kdy se změnily politické poměry ve střední Evropě, byla velká snaha na obou stranách hranice o znovuotevření železničního hraničního přechodu. Ve stanici Slavonice byla provedena přestavba kolejiště, vybudováno nové zabezpečovací zařízení, ale celá investice byla v podstatě zbytečná. Po dvou povodních v roce 2002 a 2006 byla železniční trať na rakouské straně velmi poničena. Protože došlo také ke změně politického složení ve vládě Dolního Rakouska, zastavili Rakouské dráhy na této trati zcela provoz. V současné době již není železniční doprava na rakouské straně provozována v celém úseku od Schwarzenau po státní hranici a v roce 2013 bude část drážního tělesa z rakouského Dobersbergu do Slavonic použita pro stavbu nové cyklostezky. Právě s nově budovanou cyklostezkou se náš cyklookruh „TERÉN“ na rakouské straně v okolí obce Gilgenberg několikrát protíná.

Rybník Sauteich Rybník Sauteich (510 m.n.m.) je přírodní koupaliště, bohaté na rybí populaci. Pro jeho dosažení musíte vyšlapat dlouhé stoupání po kamenité cestě. Na jeho konci Vám doporučujeme zasloužený odpočinek.

Maříž Vesnice Maříž je zajímavá svou pohnutou minulostí a současným nevšedním typem obyvatelstva. V minulosti vesnice přežila dva své jisté konce v podobě násilného vysídlení v roce 1945 a opevnění železnou oponou v roce 1972. Ten poslední vesnice přežila díky zájmu a péči lidí kolem pražského divadla Sklep, kteří ji v roce 1990 probudili ze 40ti-letého spánku zpátky k životu. Všude přítomnou šeď tehdy probarvilo založení keramické dílny Kryštofa Trubáčka, která hrdě nesla název vesnice – Mařížská autorská keramika. Dnes již proslavená dílna je v provozu celoročně a každý zde má možnost umělecky tvořit. V intravilánu vesnice jsou do dnešní doby zachovány trosky dávných obydlí i Mařízského zámku, co ž celému místu dává jedinečnou atmosféru a specifického Genia Loci. Právě ten okouzlil v porevolučních letech skupinku umělců, která si tu založila své dílny. Ty jsou k vidění doslova na každém rohu. V této vesničce se jednoduše pořád tvoří a ke tvoření vybízí.

Mařížský park Mařížský park byl dlouhá léta opomíjen, pak ale prošel rozsáhlou revitalizací, a dnes můžeme opět obdivovat jeho unikátní krásy. Tato oblast byla kdysi součásti areálu novogotického zámečku, kterého torso spolu s kašnou tvoří romantický doplněk v celé kompozici parku. Pozornost a ochranu si zasluhuje 320 metrů dlouhá modřínová alej, se 160ti kusy modřínu opadavého, starého kolem 110 let. Dále jsou tu k vidění 4 duby letní, staré 400 – 500 let, s průměrem kmene kolem 100cm, a pak také skupiny červenolistých buků a kaštanů.